Jaro je čas, kdy se louky probouzí po zimě. Vydejte se na výlet nebo procházku a podívejte se, jaké rostliny můžete na rozkvétajících loukách najít. V tomto článku si představíme, co můžeme najít na loukách Lužických a Žitavských hor.
Lužické a Žitavské hory jsou nevelké pohraniční pohoří, ležící na rozhraní severních Čech a Saska mezi Děčínem, Libercem, Českou Lípou a Žitavou. Česká část pohoří se nazývá Lužické hory, zatímco německá část se označuje jako Žitavské hory.
V této oblasti můžeme najít mnoho druhově bohatých luk a pastvin. Přizpůsobeným hospodařením se zde podařilo zachovat mnoho typických rostlinných druhů, z nichž některé patří i mezi druhy ohrožené.
Příkladem dříve běžných druhů rostlin je prha arnika. Tato tradiční léčivá rostlina se svými jasně žlutými květy je vidět už z dálky. Na severovýchodním svahu Luže se nachází její poslední výskyt v Žitavských horách, a to uprostřed smilkové louky. Na Luži, v horní části sjezdovky, na vlhkých místech i podél Pfarrbach (Farský potok), se přirozeně vyskytuje prvosenka vyšší, která má také léčivé účinky. Oba zmíněné druhy jsou však natolik závislé na svých biotopech, že mohou růst pouze zde. Vykopání nebo jejich sběr je proto zakázáno.
Poměrně pestrým obhospodařováním od extenzivní seče, pastvou kravami a ovcemi a cílenou údržbou biotopů se správci Lužických hor snaží zachovat druhovou rozmanitost a botanickou pestrost v oblasti. Ve vyšších polohách se kromě již zmiňovaných vyskytuje také devětsil bílý, čarovník alpský, vranec jedlový, sedmikvítek evropský a kokořík přeslenitý. Na loukách roste například zvonek rozkladitý, rožec obecný, chrastavec rolní a kopretina bílá. Vlhká místa osidluje bledule jarní, kozlík dvoudomý a lékařský, vachta trojlistá, všivec lesní, sítina rozkladitá a různé druhy ostřic. Na některých místech přetrvaly i tzv. orchidejové louky s prstnatcem májovým a Fuchsovým, které vzácně doprovází bradáček vejčitý a kruštík bahenní.
Další zajímavé rostliny můžeme potkat také v květnatých bučinách, kde najdeme například dymnivku dutou, samorostlík klasnatý, mařinku vonnou nebo lilii zlatohlavou. Jedinečná jsou pak také společenstva mokřadů a rašelinišť. Zde se vyvinula typická rostlinná společenstva rašelinišť se speciálními rostlinami, jako je například rosnatka okrouhlolistá, která je vysoká jen několik centimetrů, uspokojuje své potřeby živin tím, že láká, chytá a natráví hmyz pomocí svého lepkavého výměšku. V květnu je v rašeliništích také k vidění vzácná krása. Bílé plodnice suchopýru úzkolistého jsou dobře vidět už z dálky.
Nádhera květů však potěší nejen turisty. Louky jsou také důležitým biotopem a útočištěm nesčetných druhů hmyzu, můžeme zde spatřit řadu motýlů jako např. otakárka fenyklového, bělopáska topolového nebo batolce duhového. Oblast u rybníků a rašelinišť obývají rašeliništní druhy vážek, například lesklice severská nebo šídlo sítinové, pozoruhodný je výskyt vážky tmavoskvrnné. Zvláštní roli zde hrají také divoké včely. Mnoho druhů se specializovalo na vyhledávání nektaru a opylování určitého rodu rostlin a je na tuto rostlinu přímo vázáno. Například dřevobytka větší opylovává především rostliny zvonků.