Ve městech můžeme stále častěji vídat vysazené kvetoucí louky, které působí přirozeně jako ve volné přírodě. Přičemž jejich funkce není pouze estetická, ale především také ekologická.
Kvetoucí louky ve městech jsou součástí takzvané modro-zelené infrastruktury, což je označení pro propojenou síť vodních (modrých) a přírodních (zelených) prvků, budovaných v harmonii s přírodou a aplikovaných ve městech i mimo ně takovým způsobem, aby se v zájmové oblasti zlepšilo ovzduší, mikroklima či jiná situace související se změnou klimatu. Vegetace je pro města velmi důležitá. Snižuje negativní vlivy slunečního záření, zachycuje škodlivé částice, snižuje teplotu v okolí, působí protihlukově, udržuje přirozený koloběh vody a má estetickou funkci.
K zelené infrastruktuře patří městská příroda, městské parky, vegetační střechy apod. Nedílnou součástí zeleně ve městě jsou také právě kvetoucí louky. Krom již výše zmíněných pozitiv podporují kvetoucí louky také biodiverzitu. Ukazují přirozenou formu soužití velkého množství druhů kvetoucích rostlin, hmyzu, drobných živočichů a půdních organismů.
Ve městech můžeme stále častěji vídat vysazené květinové louky, které působí přirozeně jako ve volné přírodě. Žádné uměle vytvořené ornamenty, jen volně poházená semena směsi lučního kvítí, která brzy rozkvetou v divokou louku, kterou můžeme znát z horských oblastí.
Velkou výhodou kvetoucích luk je jejich minimální údržba. Směsi semen jsou sestaveny tak, aby louka vypadala během celého svého růstového procesu přirozeně. Nevyžadují pravidelnou údržbu, a tak nejsou pro města tolik finančně nákladné. Nejvíce práce je v počáteční fázi při zakládání louky. Pozemek se musí připravit, odplevelit, semena se pak vysejí a pozemek se několikrát kropí do vyklíčení semen. V tropických dnech je samozřejmě doporučena závlaha. Pokud rostliny v období mimořádného sucha přece jen uschnou nebo zavadnou, stačí louku pokosit a pokropit. Louka bude nižší, ale znovu rozkvete. Kosení luk probíhá na konci sezóny koncem října, letničkové louky se poté zryjí a připraví pro nové setí v následujícím roce. Trvalkové louky se ponechají pro nový růst v další sezoně. Louky se nehnojí a neošetřují se chemicky. U kvetoucích luk je potřeba překlenout období prvních dvou let, kdy prostor nevypadá reprezentativně, pak se ale i tyto porosty líbí.
Výše zmíněné benefity vedou ke vzniku mnoha projektů, věnovaných se právě kvetoucím loukám. Za velká města může být příkladem projekt „Praha kvete“, zaměřující se na zakládání kvetoucích luk na veřejně přístupných místech, ve školách, školkách či komunitních zahradách s cílem zamezit úbytku hmyzu především opylovačů, kterých v Česku rapidně ubývá.
Více informací: https://www.prahakvete.com/.
Dalším příkladem je česko-německý projekt Lychnis – Rozkvetlé louky, který byl realizován a měl za cíl vytvořit síť spolupracujících obcí, které budou prakticky zavádět systém rozkvetlých luk ve spolupráci s odborníky pro ochranu přírody, veřejností a nevládními organizacemi. Do projektu bylo zapojeno 20 českých a saských obcí a vytvořilo tak široké spektrum kvetoucích luk. Více informací najdete na: https://lychnis.org/.
V rámci našeho projektu Kooprační síť „Kvetoucí louky“ v současnosti vzniká nová kvetoucí louka v Hrádku nad Nisou a také kvetoucí louka u polského partnera ve městě Boleslawiec.
Pokud byste si chtěli vytvořit na svém pozemku také malou či větší rozkvetlou louku, můžete si v rámci našeho projektu na MěÚ v Hrádku nad Nisou bezplatně vyzvednout balíček se směsí semen vhodných pro založení kvetoucí louky nebo třeba jenom záhonu.