Některé vazby v lučních ekosystémech skrývají zajímavé a spletité příběhy. Jedním z nich je propojení motýlů modrásků s rostlinou krvavec toten a s mravenci.
Modrásek bahenní žije, jak už jeho jméno napovídá, na vlhkých loukách. Pro jeho existenci je nezbytné, aby v bezprostředním okolí rostly krvavce toteny. Na těchto rostlinách se živí dospělí motýli i jejich housenky. Dospělí motýli žijí jen několik dní, během července a srpna. Během nich musejí stihnout se rozmnožit a naklást vajíčka- a kam jinam než na krvavce. Zde se z vajíček vylíhnou housenky, které dva až tři týdny hodují na hostitelské rostlině a potom z ní spadnou na zem. To, co by mělo zdánlivě znamenat pro poměrně bezbrannou housenku jistou smrt, je ve skutečnosti jen rafinovaná další část jejího životního cyklu.
Modrásci bahenní potřebují, aby na podmáčených loukách byla i místa sušší půdy, na kterých žijí mravenci žahaví. Právě na ně totiž housenka na zemi čeká. Aby je aktivně přilákala, vylučuje látky podobné mravenčím feromonům. Musí mít opravdu štěstí, protože mravenci žahaví se nevzdalují od svého mraveniště více než několik metrů. Mnoho housenek se tak mravenců nedočká, nebo je do svého hnízda odnesou jiné druhy a tam zahynou. Pokud mají však štěstí, najdou je dělnice mravenců žahavých a odnesou je do hnízda. Tam je mravenci krmí, ačkoliv housenky modrásků přitom zneužívají pohostinnost svých hostitelů a požírají jejich larvy a kukly. V následujícím roce se housenka v mraveništi zakuklí a po dvou až třech týdnech se z ní vylíhne motýl. Aby ho mravenci nesežrali, líhne se brzy ráno, když ještě mravenci nejsou aktivní.
