Louky máme spojené se suchou zemí. Tedy, v předešlých článcích jsme psali o loukách občas zaplavovaných nebo takových, kde i v létě je potřeba chodit v gumových holínkách. Ale louky trvale pod vodou? Dá se říci, že ano! I pod mořskou hladinou totiž existují plochy rozkvetlých rostlin. Najdeme je v mělkých vodách, kam proniká sluneční záření- to je pro vodní rostliny životně důležité stejně jako pro jejich suchozemské příbuzné.
„Podmořské louky“ jsou pro celkové fungování oceánů velmi důležitým typem ekosystému. Podílejí se na fixování energie slunečního záření, koloběhu živin a prvků v oceánu. Například uhlík fixují ve svých tělech až 35x rychleji než tropické deštné pralesy! Ukládají ho do svých kořenových systémů, takže i po odumření zelených částí rostliny nedochází k opětovnému rychlému uvolňování uhlíku zpátky do koloběhu živin. Pomáhají tak významně brzdit proces oteplování planety. Poskytují také úkryt a potravu velkému počtu živočišných druhů. Jsou to druhově jedny z nejbohatších mořských stanovišť, kromě ryb je obývají další stovky druhů, například chobotnice, sépie, želvy nebo kapustňáci.
Bohužel jsou však podmořské louky také křehkých ekosystémem. Více než polovina jejich rozlohy je ohrožena vymizením. Příčiny jsou různé. Je to znečištění oceánů a jejich eutrofizace- zvyšování obsahu živin, dále postupné zvyšování teploty oceánů vlivem klimatických změn a v neposlední řadě i mechanická destrukce při lovu vlečnými sítěmi.
