Druhý rok po založení nové květnaté louky je vždy naplněn očekáváním, zejména zkraje vegetační sezony. Lidé, které takový projekt zajímá, si často kladou otázky, zda a jak louka pokvete, jak bude vypadat. A jak to bývá v podobných případech, často bývají očekávání i trochu idealistická a po nich může přijít i lehké zklamání. Ne vždy je louka v druhém roce po založení tak pěkně barevná jako městské záhony vysévaných letniček. A to je i případ sledované Donínské lokality.
Na začátku léta zde dominovaly místy jeteloviny, převážně však trávy- ovsík vyvýšený,
psárka luční a srha říznačka. Protože jejich stébla dosahují výšky až 130 cm, kvetoucí rostliny
pod nimi nejsou příliš vidět. Zastoupeny byly kromě již zmíněných jetelovin například
štírovník růžkatý, kopretina bílá, řebříček obecný nebo zvonek rozkladitý. Na první pohled
tak porost působí nevýrazně a jednotvárně, je však potřeba se do něj podívat zblízka a
podrobněji. K tomuto dojmu malé barevnosti, který pro někoho mohl být v souvislosti
s očekáváními i trochu zklamáním, přispívá i to, že louku je potřeba pokosit až poměrně
pozdě, v polovině července. Důvodem je skutečnost, že byliny kvetoucí v podrostu travin
odkvétají později a potřebujeme, aby jim stihla dozrát semena a mohly se tak dále množit na
úkor trav, čímž by měl do dalších let porost získávat na barevnosti a pohledové atraktivitě.
Lokálně se zde vyskytují i nežádoucí ruderální druhy, jako pcháč rolní, kopřiva dvoudomá
nebo šťovík kadeřavý. Je jich zde však naštěstí málo a bude nutné jejich ohniska mechanicky
likvidovat vytrháváním ještě před posekáním celé plochy.
