Na obrázku červnové ranní kosení louky pod vedením Dana Mikušíka z ViaNatura.
Frekvence sečení závisí na typu louky a výživnosti půdy. Kvetoucí louky a trávníky jsou odlišné porosty svou podstatou, i když mají i něco společného. Trávník i kvetoucí louka jsou závislé na frekvenci sečení.
Z mnoha důvodů je na sešlapávaná místa užít lepší klasický trávník, který obsahuje vybrané druhy trav, protože lépe snáší tuto zátěž. Po květnaté louce se moc dobře nechodí, navíc když se pošlape, tak se hůře kosí. Zpravidla louky sečeme dvakrát do roka, v oblastech s chudší půdou a kde je méně srážek postačí jen jednou ročně, naopak na výživných loukách je potřeba více sečí.
Zpočátku tedy postačí sečení a odstraňování posečené hmoty jednou až dvakrát ročně. Samozřejmě, minimálně jedna seč ročně je nezbytná. Termín záleží především na typu louky a nadmořské výšce. Většinou se první seč provádí po „odkvětu kopretin“. Druhá seč se provádí většinou až na podzim, během září až října.
Kopretina bílá – druh rostliny z čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae)
Nikdy bychom neměli pokosit vše najednou, mnoho živočichů by tak přišlo o potravu a úkryt. Po sečení veškerou posečenou biomasu odstraníme. Kdybychom ji ponechali na pozemku, hrozí nejen obohacování půdy dusíkem, což má za následek zmenšení druhové pestrosti louky, ale nastlaná hmota brání též dalšímu růstu rostlin.