Jednou z možností, jak zvýšit druhovou pestrost rostlin a živočichů je mozaiková seč. Způsob obhospodařování v návaznosti na stanovištní podmínky je podstatným faktorem ovlivňujícím strukturu a druhové složení porostů.
Na travních a lučních plochách se nechávají části neposečené. Ke střídavému sekání může docházet buď během jediného roku, nebo i časovým rozložením v řádu několika let. Vzniká tak mozaika, která má podobu větších neposekaných i sekaných ploch, plošek nebo pásů. To je zřejmé i z úvodní fotografie, kde je patrný pás neposečené louky. Tato část byla ponechána neposekaná do dalšího jara, na letní fotografii ze srpna je vidět bohatý porost kvetoucí chrpy. Na zimní fotografii je patrný pás odkvetlých rostlin, který však nenarušuje celkový ráz louky, přirozeně se stává součástí krajiny a v období sněhové nadílky dokonce i krásnou dekorací.
Velkoplošná seč má vliv na druhovou skladbu rostlin i živočichů. Situace je obecně nejhorší u hmyzu, neboť jeho zástupci žijí velmi krátce a na rozdíl od rostlin nemohou vytvářet semenné banky, tudíž stačí jediný necitlivý zásah a celá lokální populace nenávratně vymře. Rozfázováním seče rozsáhlejších lučních celků vytvoříme mozaiku porostů v různých fázích růstu, čímž zajistíme stálou nabídku nektaru, živných rostlin nebo útočišť pro živočichy. Plochy střižené nakrátko využívají bezobratlí ke slunění, zatímco ve vyšší vegetaci nalézají úkryty před predátory. Pokud se posečené plochy během sezony pozvolna střídají, umožňujeme živočichům přesun do jimi právě preferovaného porostu. Tento režim tedy skýtá vhodné podmínky pro život živočichům světlomilným, stínomilným i těm, kteří v různé fázi vyžadují různý porost. Na louce také zůstává dostatek míst, kde mohou dozrát semena rostlin.
Ponechání neposečených částí je zásadní i přes zimní období – při podzimní seči jinak odvezeme všechny živočichy, kteří přezimují v porostu.
S ohledem na produktivitu lučních porostů sečeme zpravidla jednou ročně, musíme však počítat i s vlivem počasí a hustotou vegetace. Dvě seče lze aplikovat na místa s nežádoucími expanzivními druhy nebo místa s nadbytkem živin. Pokud se rozhodneme pro mozaikovou seč s více termíny, měl by být odstup mezi jednotlivými sečemi dostatečně dlouhý, aby umožnil souběžnou přítomnost ploch s posečenou a vzrostlou vegetací. Čím více rozrůzníme termíny seče na jedné louce, tím pestřejší bude její druhová skladba rostlin i živočichů.