Kvetoucí louky se stále více stávají součástí veřejného prostoru, jsou na rozdíl od nakrátko sestřižených trávníků plné života. Vytvoříme společně kvetoucí ostrov, který tak pomůže zmírnit pokles diverzity rostlin a živočichů. Vrátíme tím do krajiny její přirozenou a často i původní rozmanitost.
Postupně se seznámíme s různými cestami, jak louky zakládat, jak o ně pečovat a jak zvyšovat jejich druhovou pestrost. Představíme si jednotlivé typy luk od suchých až po podmáčené, jejich ideální druhové složení a možný výskyt živočichů.
Kvetoucí louka je přirozeným společenstvím bylin. Dodává zahradě eleganci, kouzlo venkova nebo přirozenost přírody. Úprava označovaná jako kvetoucí louka zahrnuje širokou paletu kombinací druhů především s ohledem na podmínky stanoviště a účel. Odlišné složení tak vyžaduje obvykle odlišnou péči, a tak i důkladnější znalost problematiky. Vznikající rostlinná společenství se mohou stát vhodnými místy pro výskyt a rozmnožování živočichů a dalších organismů. Vyšší počet rostlin, především jetelovin a dalších bylin, poskytuje potravu nejen motýlům, včelám a čmelákům, ale i mnoha dalším druhům hmyzu, a více opylovačů tak zlepší i úrodu na okolních zahradách.
Je však důležité si v první řadě uvědomit, že založení kvetoucí louky je běh na dlouhou trať. Trvá několik let, většinou nejméně čtyři roky, než všechny vyseté druhy vykvetou. A v dalších letech se louky opět mění v závislosti na počasí, na termínu sečí i na přibývání dalších druhů rostlin a živočichů z okolí.
Péče o louky nám přináší spoustu zajímavostí, o které se s Vámi chceme podělit.
Louka byla založena během března 2022. Na základě projektové dokumentace a po důkladných konzultacích s odborníky z oboru zemědělství proběhly práce následujícím způsobem, v duchu hlavní zásady projektu bez chemických zásahů a ošetření.
Číst dále »Květnatá louka v Doníně byla založena!
Jak už jsem uváděl v předchozích příspěvcích, první louky měly spíše charakter mýtin ve vykácených lesních porostech. Za skutečné louky v dnešním slovy smyslu je můžeme považovat od dob, kdy začaly sloužit k produkci bylinné biomasy jako krmiva pro domestikovaná hospodářská zvířata.
Číst dále »Jak se naše louky vyvíjely?
Louky vznikaly ve Střední Evropě v různých obdobích rozvoje společnosti. Již z dřívějších příspěvků víme, že existují i louky přirozené, kterých je však u nás minimum. Proto máme na mysli vznik luk pod vlivem lidské činnosti. Je otázkou, kdy již můžeme hovořit o skutečných loukách v dnešním slova smyslu, tedy o plochách, které slouží primárně k zemědělskému hospodaření. Dříve něž skutečné louky totiž vznikaly spíše mýtiny, na kterých lidé vykáceli les, nebo tam probíhala intenzivní pastva, nebo případně obojí.
Za louku však spíše považujeme plochu, na které se dlouhodobě stabilizovalo společenstvo trav a bylin pod vlivem sečení nebo pastvy, a kde se prakticky nevyskytují dřeviny. Takové první louky vznikaly nejdříve v době neolitické, přičemž například v období počátku našeho letopočtu jich hodně zaniklo, aby následně ve středověku opět přišel jejich rozvoj. Celková výměra luk se v průběhu staletí měnila a střídaly se i plochy s lučními porosty. Zajímavostí je, že pastva a sečení luk měly vliv i na formování dnešní horní hranice lesa v našich nejvyšších pohořích. Tam, kde je dnes louka, mohl být před několika staletími les a naopak. I dnes vidíme tyto změny v reálném čase a přímém přenosu, kdy na jedné straně nevyužívané louky zalesňujeme a na straně druhé pozemky, které jsou podle katastru nemovitostí loukami (používá se termín trvalý travní porost) nebyly po desetiletí obhospodařovány a velice často nápadně připomínají les, přičemž čas od času proběhne na některých takových plochách novodobé „vyklučení“ a obnova louky.
V jednom z předchozích příspěvků jsem psal, že téměř všechny louky v Čechách vznikly lidskou činností a hospodařením. Tento proces je vratný, což znamená, že pokud přestaneme na těchto plochách hospodařit, spásat je nebo kosit, louky zde poměrně brzo zaniknou. Brzo zde znamená v horizontu několika let, maximálně jednoho až dvou desetiletí.
Číst dále »Jak opuštěné louky zarůstají
Kvetoucí louka jako nově revitalizovaná přírodní plocha vznikne v zastavěném území města Hrádku nad Nisou, konkrétně v části Donín. Na pozemcích p. č. 129 a 130 bude založena louka na ploše 7 600 m²,. To je pro představu velikost jednoho a půl fotbalového hřiště.
Číst dále »V Hrádku vznikne kvetoucí louka!
Louka je ekosystém závislý v podmínkách střední Evropy na lidském hospodaření. Na téměř všech loukách, které se v naších podmínkách vyskytují, by konec sečení nebo pastvy znamenal postupnou proměnu v les. Existují však výjimky- louky, které se vyskytují v naší přírodě přirozeně i bez lidského zásahu.
Jedná se o místa s extrémními podmínkami, tedy z pohledu rostlin. Jsou v horách, na místech mimořádně suchých nebo naopak podmáčených. Tam, kde se nedaří dřevinám.
Číst dále »Kde najdeme v České republice přirozené louky?
Louky zná úplně každý. A skoro každý by je pravděpodobně uměl popsat a definovat. Třeba tak, že je to plocha porostlá bylinami a travinami. Louka je prostě louka. Ale kde se tu vzala?
Louky v naší krajině totiž nejsou od nepaměti. Po poslední době ledové, ještě předtím, než začali lidé zakládat vesnice a zemědělsky hospodařit, na našem území skoro žádné nebyly. Skoro na celém území rostly lesy. A v lese jak známo, luční rostliny nerostou, je tam na ně příliš velký stín a málo světla. Louky byly jen tam, kde se stromům nedařilo. Byly to malé fragmenty stepí na suchých strání, alpinské louky na hřebenech našich nejvyšších hor nebo často zaplavované plochy kolem větších vodních toků. Tam všude nebyly vhodné podmínky pro růst dřevin, ale různé druhy bylin a travin obstály.
Číst dále »Kde se vzaly louky ve střední Evropě?
Na obrázku červnové ranní kosení louky pod vedením Dana Mikušíka z ViaNatura.
Frekvence sečení závisí na typu louky a výživnosti půdy. Kvetoucí louky a trávníky jsou odlišné porosty svou podstatou, i když mají i něco společného. Trávník i kvetoucí louka jsou závislé na frekvenci sečení.
Číst dále »Frekvence sečení kvetoucí louky
Při výběru osiva – jednotlivých druhů rostlin vhodných pro vybranou lokalitu – můžeme postupovat třemi způsoby.
Číst dále »Metody výběru osiva pro kvetoucí louky
Prvním krokem je výběr plochy, ze které chceme v budoucnu vytvořit kvetoucí louku. Je důležité vědět, zda se jedná o plochu slunnou nebo stinnou, suchou nebo podmáčenou. Rozdíl jednotlivých ploch musíme brát v úvahu hlavně při výběru osiva, zda jde o slunnou suchou jižní stráň nebo podmáčenou plochu v údolí; důležitá je také nadmořská výška a typ půdy – zda je půda zásaditá, kyselá, písčitá či jílovitá.
Číst dále »První kroky k založení kvetoucí louky