Kvetoucí louky se stále více stávají součástí veřejného prostoru, jsou na rozdíl od nakrátko sestřižených trávníků plné života. Vytvoříme společně kvetoucí ostrov, který tak pomůže zmírnit pokles diverzity rostlin a živočichů. Vrátíme tím do krajiny její přirozenou a často i původní rozmanitost.
Postupně se seznámíme s různými cestami, jak louky zakládat, jak o ně pečovat a jak zvyšovat jejich druhovou pestrost. Představíme si jednotlivé typy luk od suchých až po podmáčené, jejich ideální druhové složení a možný výskyt živočichů.
Kvetoucí louka je přirozeným společenstvím bylin. Dodává zahradě eleganci, kouzlo venkova nebo přirozenost přírody. Úprava označovaná jako kvetoucí louka zahrnuje širokou paletu kombinací druhů především s ohledem na podmínky stanoviště a účel. Odlišné složení tak vyžaduje obvykle odlišnou péči, a tak i důkladnější znalost problematiky. Vznikající rostlinná společenství se mohou stát vhodnými místy pro výskyt a rozmnožování živočichů a dalších organismů. Vyšší počet rostlin, především jetelovin a dalších bylin, poskytuje potravu nejen motýlům, včelám a čmelákům, ale i mnoha dalším druhům hmyzu, a více opylovačů tak zlepší i úrodu na okolních zahradách.
Je však důležité si v první řadě uvědomit, že založení kvetoucí louky je běh na dlouhou trať. Trvá několik let, většinou nejméně čtyři roky, než všechny vyseté druhy vykvetou. A v dalších letech se louky opět mění v závislosti na počasí, na termínu sečí i na přibývání dalších druhů rostlin a živočichů z okolí.
Péče o louky nám přináší spoustu zajímavostí, o které se s Vámi chceme podělit.
Některé louky se staly v průběhu let něčím víc, než jen místem pro hospodaření, pastvu a získání sena. Byla to místa dějinných událostí, křižovatky cest nebo poutní místa. Ty nejznámější se staly dokonce bez nadsázky symboly svých regionů. Jednou z takových jejistě i Nová Louka v Jizerských horách poblíž Bedřichova.
Číst dále »Nová louka
V letošním roce, tedy druhém po založení květnaté louky v Doníně, byla první seč naplánována na polovinu července, nicméně vývoj počasí ji posunul až na 10. srpna. V druhé polovině července a v první dekádě srpna pravidelně pršelo a tak nebylo možné louku posekat a využít na usušení sena. Tento záměr má své opodstatnění, pokud má být tato louka vzorem pro další lokality ve všech ohledech, mělo by mít také hospodaření s biomasou získanou na louce svou „selskou logiku“.
Číst dále »Donínská louka po první seči 2023
Louky máme spojené se suchou zemí. Tedy, v předešlých článcích jsme psali o loukách občas zaplavovaných nebo takových, kde i v létě je potřeba chodit v gumových holínkách. Ale louky trvale pod vodou? Dá se říci, že ano! I pod mořskou hladinou totiž existují plochy rozkvetlých rostlin. Najdeme je v mělkých vodách, kam proniká sluneční záření- to je pro vodní rostliny životně důležité stejně jako pro jejich suchozemské příbuzné.
Číst dále »Mořské louky
Druhý rok po založení nové květnaté louky je vždy naplněn očekáváním, zejména zkraje vegetační sezony. Lidé, které takový projekt zajímá, si často kladou otázky, zda a jak louka pokvete, jak bude vypadat. A jak to bývá v podobných případech, často bývají očekávání i trochu idealistická a po nich může přijít i lehké zklamání. Ne vždy je louka v druhém roce po založení tak pěkně barevná jako městské záhony vysévaných letniček. A to je i případ sledované Donínské lokality.
Číst dále »Louka v Doníně před první sečí 2023
Jako retenční území jsou označovány takové plochy, které slouží k rozlití vody v období velkých průtoků ve vodních tocích. Pokud je v toku tolik vody, že se již začíná rozlévat mimo něj, hrozí škody. Těm lze zabránit v zásadě dvěma způsoby. Můžeme upravit koryto vodního toku tak, aby bylo ještě hlubší a širší, čímž ovšem problém s rozlivem vody pouze odsouváme. Buď níže po proudu, kam všechny vodu co nejrychleji pošleme a tam udeří s ještě větší ničivou silou, nebo v čase- vždy může být příští povodeň ještě mohutnější.
Číst dále »Louky v retenčních územích
Jedním z prvních druhů rostlin, který se na nově založené květnaté louce objevil, byl divoký
křen, latinsky Armoracia rusticana. Je řazen mezi ruderální druhy, ale vzhledem k jeho
mimořádným účinkům na lidské zdraví ho nelze vlastně považovat za druh zcela nechtěný.
Klimatické změny posledních dekád a let mají vliv samozřejmě i na luční ekosystémy.
Projevuje se na nich především nárůst letních teplot a změna rozdělení srážek v průběhu roku.
Květnatá louka v Rynoltické ulici v Hrádku nad Nisou je po první vegetační sezoně od svého založení. Do druhého roku své existence vstupuje jako zapojený porost odpovídající složení vysévané luční směsi, přičemž místy se objevují nechtěné ruderální druhy jako pozůstatek po iniciálním obdělání půdy. Pro letošní rok 2023 je naplánovaná následující péče.
Číst dále »Květnatá louka v Doníně v roce 2023
Když se řekne současné hospodaření na loukách, máme tím na mysli intenzivní hospodaření moderního produkčního zemědělství. Louky a pastviny slouží především pro živočišnou výrobu, jako zdroj potravy pro hospodářská zvířata. Produkce krmiv na loukách je 2-3x levnější než z polních kultur. Na nich je samozřejmě vyšší výnos, ale také vysoké náklady na pěstování plodin jako je jetel nebo vojtěška.
Číst dále »Současné hospodaření na loukách
Jedním z nejrozšířenějších druhů rostlin na nově založené květnaté louce v Doníně se během prvního roku po založení stal jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata). Je to rozšířená a známá rostlina s typickou přízemní listovou ružicí, ze které vyrůstá několik stvolů. Vyskytuje se na osluněných stanovištích, kromě luk a zahrad také například kolem polních cest a na mezích. Důvodem, proč jitroceli věnujeme samostatný příspěvek, jsou jeho léčivé schopnosti.
Číst dále »Jitrocel kopinatý