Aktuality

Technická univerzita v Liberci využívá k výzkumným účelům louku v Mníšku. Experiment probíhá již řadu let, jeho zahájení se datuje do roku 1997. Vědci hledají nejlepší způsoby hospodaření na travních porostech. Louka je rozdělena na čtyřicet částí a v každé probíhá jiný typ prací a zásahů, testují se různé termíny a způsoby sečí a mulčování. Následně se provádí vyhodnocování hospodářských výsledků i třeba vlivu na druhovou diverzitu a obsah živin v půdě.

V lidských sídlech plní travní porosty důležitou úlohu pro krátkodobou rekreaci obyvatel.
Takové plochy obvykle bývají krátce sečené a jsou na nich vysévány v případě nového založení nebo obnovy speciální travní směsi, které jsou odolné proti sešlapávání. Na těchto plochách není možné příliš experimentovat s kvetoucími loukami a podobně, protože zde potřebujeme spíše kompaktní přírodní zelený koberec.

Některé louky se staly v průběhu let něčím víc, než jen místem pro hospodaření, pastvu a získání sena. Byla to místa dějinných událostí, křižovatky cest nebo poutní místa. Ty nejznámější se staly dokonce bez nadsázky symboly svých regionů. Jednou z takových jejistě i Nová Louka v Jizerských horách poblíž Bedřichova. 

Louky máme spojené se suchou zemí. Tedy, v předešlých článcích jsme psali o loukách občas zaplavovaných nebo takových, kde i v létě je potřeba chodit v gumových holínkách. Ale louky trvale pod vodou? Dá se říci, že ano! I pod mořskou hladinou totiž existují plochy rozkvetlých rostlin. Najdeme je v mělkých vodách, kam proniká sluneční záření- to je pro vodní rostliny životně důležité stejně jako pro jejich suchozemské příbuzné.